Geriatrie

Poruchy paměti nejsou běžným atributem stáří, jak je stále ještě v povědomí velké části veřejnosti. Nicméně platí, že s přibývajícím věkem poruch paměti a orientace (tedy takzvaných kognitivních funkcí ) přibývá. Někdy je to způsobeno jiným akutním onemocněním, kdy mozek seniora „nestíhá“ reagovat na nenadálou zátěž. V takovém případě vyřešení vyvolávající příčiny směřuje i ke zlepšení kognice nemocného. Trvají-li obtíže déle než půl roku, je pravděpodobné, že se jedná o syndrom demence. Včasná diagnostika a nastavení léčby dle příčiny zpomalí zhoršování stavu s cílem udržet jeho maximální soběstačnost, zlepšit nemocnému i jeho rodině kvalitu života.

Počítejte s tím, že první návštěva může trvat i několik hodin. Je potřeba, aby pacienta doprovodil někdo z blízkých osob, kdo mu pomůže s předáním informací lékaři i s dodržením následných doporučení. Při první návštěvě je důležité sepsání anamnézy předchozích onemocnění a pečlivé zhodnocení všech užívaných léků. Pacient je vyšetřen klinicky (obdobně jako na interně) včetně funkčního vyšetření (testy paměti a soběstačnosti). K upřesnění diagnostiky naplánujeme odběry krve a další vyšetření (nejčastěji například CT mozku). Se všemi výsledky pak nasadíme léky a naplánujeme režim dalších pravidelných kontrol. Součástí péče je i poradenství pro rodinu.

S přibývajícím věkem má řada lidí vícero zdravotních obtíží, užívají větší množství léků. S tím současně ubývají fyzické i duševní síly a zhoršuje se soběstačnost. Křehký senior se pohybuje na hranici soběstačnosti a potřebuje dopomoc svého okolí. Stačí pak velmi málo – například vlna letních veder či zimní náledí, nebo pro mladého člověka zvládnutelné „banální“ onemocnění, aby senior ztratil svou aspoň částečnou soběstačnost ze dne na den úplně a již nebyl schopen ji opět získat.

Včasným zhodnocením celkové kondice pacienta, jeho výživy, funkční zdatnosti či sociálního zázemí lze křehké pacienty včas vyhledat. Cílená intervence ve smyslu racionální a koordinované léčby chronických onemocnění, omezení užívání rizikových léků, nutriční terapie a zajištění krizového plánu pomoci může aspoň u části nemocných ztrátě soběstačnosti zabránit nebo ji významně oddálit.

S přibývajícím věkem se zvýrazňují rozdíly v celkové kondici mezi jednotlivci. Někdo je i v devadesáti letech celkově zdráv a chodí na výlety po horách. Jiný, o generaci mladší člověk trpí v sedmdesáti letech řadou chorob, má syndrom demence nebo je upoutaný na lůžko. Mezi těmito dvěma extrémy je samozřejmě mnoho dalších individuálních stavů.

Funkční geriatrické vyšetření se zaměřuje na stav paměti, soběstačnosti, fyzické zdatnosti a výživy. Výsledek vyšetření je podkladem pro posouzení individuální tolerance člověka k zátěži. Vyšetření může být u zdatného seniora například součástí předoperačního vyšetření. U křehkého, ztrácejícího se pacienta s omezenou soběstačností může pomoci s výběrem vhodné zdravotně-sociální péče nebo sloužit jako jeden z podkladů např. v rámci řízení o příspěvku na péči.

Seniorská populace představuje rizikovou skupinu, která je více vnímavá k infekci COVID-19. Onemocnění má obvykle těžší průběh a je také častěji provázeno komplikacemi.

U nemocných starších 65 let, ať již byli pro COVID-19 hospitalizováni nebo léčeni v domácím prostředí, dochází po covidu častěji k poklesu celkové fyzické zdatnosti, projevuje se únava, dochází k omezení mobility. Jedním z projevů COVID-19 infekce u seniorů je i zhoršení kognitivních funkcí, projevující se poruchou soustředění či poruchami paměti. Může přetrvávat průjem, porucha čichu, chuti. To vše zhoršuje výživu seniorských pacientů.

Cílem programu časné péče je znovunabytí mobility, zlepšení kvality života, schopnosti provádět běžné denní úkony.

Indikace pro časnou geriatrickou péči po proběhlém COVID-19

• Laboratorně dokumentovaná infekce COVID-19 (PCR, protilátky) do 12 týdnů po proběhlé infekci u pacientů starších 65 let léčených v domácím prostředí nebo v nemocnici.
• Během infekce došlo:
• ke zhoršení funkčního stavu (zhoršení mobility, sebeobsluhy nebo křehkosti)
• nebo ke zhoršení paměti či orientace
• nebo k rozvoji podvýživy a svalové slabosti
• Pacienti nevyžadují péči jiného specialisty v rámci postcovidového syndromu (např. pneumologa, kardiologa).

Při první návštěvě v geriatrické ambulanci absolvuje pacient komplexní vyšetření geriatrem včetně vyšetření funkčního stavu (paměti, sebeobsluhy…) a stavu výživy. Podle jeho výsledku bude sestaven individuální plán komplexní péče (fyzioterapie, výživa…) a to ambulantně nebo za hospitalizace dle potřeb pacienta.